Tak a je za námi další cyklovýlet, který měl za úkol zmapovat okolí Penzionu Klášter v té placatější části Českého středohoří. Na tuto vyjížďku se sešla celkem početná skupina včetně tří statečných cyklojuniorů. Na trase na nás čekaly hrady, zámky, kláštery i dva malé pivovary, pro děti cesta kolem mlékárny, kde se vyrábí smetanová pochoutka Bobík a úžasná, byť krátká, cesta přívozem přes Labe v obci Žernoseky. Akce byla naplánována na sobotu 21.4.2017 a počasí bylo, jak někdo z účastníků pronesl, přímo červencové. Jelo se směrem na Házmburk, Libochovice, Budyni nad Ohří, Doksany, Terezín, Litoměřice a Opárenským údolím zpět k penzionu. Tady už se trošku šlapalo do kopce :) každej chce jet prostě kolem zříceniny hradu Košťálov. :)
Vyjelo se po 10. hodině směr Třebenice. Zde jsem udělal první zastávku u muzea Českého granátu. Z Třebenic cesta pokračovala na Klapý, kde se nám v mírném kopečku lemovaném kvetoucímy stromy vynořila silueta hradu Házmburk. Úžasný pohled, jen škoda toho oparu.
Nebyl čas na prohlídku (už kvůli tomu stoupání) a tak se přijelo pouze na parkoviště pod hrad a udělala se skupinová fotka. Od Házmburku se pokračovalo na Libochovice, kde jsme si dali úžasnou zmrzlinu a jeli se podívat do zámeckého parku. Za zámkem jsme přejeli Ohři a napojili se na cyklotrasu vedoucí do Budyně nad Ohří.
Cestou bylo ale nutné ochutnat pivo Lanýž malého pivovaru Perlová voda a když už byl čas oběda, rovnou jsme otestovali i místní polévky kulajdu a slepičí vývar. Kulajda prý byla super. Po malém občerstvení byla cesta směrována na Budyni nad Ohří. Při výjezdu z areálu jsme zaregistrovali malý nenápadný PUMPTRACK, kde bylo nutné vyzkoušet své technické dovednosti. Dvě piva vám dodají odvahu, zvlášť dvanáctky.
Cesta dále pokračovala lesem, který v tom šíleném horku plnil především úlohu slunečníku. Toto období je dokonalé, ptáci po zimě zpívají jako když jim jde o život a hlavně všechno kolem vás kvete. Cesta byla příjemná a tak i rychle ubíhala. Další zastávka na sebe nenechala dlouho čekat. Jeli jsme se totiž podívat na vodní hrad v Budyni nad Ohří, kde jsme si opět společně zapózovali.
Krátká pauza a šlapeme dál. Nyní se vydáváme po silnici na další cyklostezku a hurá směr Doksany. Tady se už bohužel nemáme kde schovat a tak si užíváme krásný slunečný den a každý, kdo se cestou napil, uslyšel malé zasyčení. Po výjezdu z cyklostezky nás jeden z malých účastníků zaskočil takovým pokusem - Duše vs. Hřebík.
Hřebík samozřejmě zvítězil a tak jsme byli nuceni záplatovat jeho poraněnou duši.
Děkujeme Ivo Razák
Takže lidi, až s náma někdy pojedete, vezměte si, prosím, jednu duši rezervní :) ať o ní cestou nepřijdete. Tak, duše zalepena a můžeme vyrazit na naší další zastávku. Tou jsou tři úžasné objekty v Doksanech. Jde o Klášter sester premonstrátek, Zámek Doksany a Kostel narození Panny Marie. Doporučuji tuto úžasnou stavbu vidět. Moc se zde nezdržíme a přejíždíme silniční most přes řeku Ohři. Projedete Brozany nad Ohří a po cyklostezce č. 6 na Brňany. Tady určitě stojí za to přibrzdit, jednak kvůli hezkému zámečku, ale především se zde nachází rodinný pivovar Knajzl. Bohužel bylo narváno.
Co se dá dělat, to si tak muži postesknou, nahlas vzdychnou, napijí se ze svých bidonů osvěžující teplé vody s příchutí plastu a pokračujeme dál. Tady ale POZOR, dětem se rozzáří oči. Vjíždíme do Bohušovic nad Ohří a všichni se hrnou k malému pomalovanému domečku. Každý, kdo má malé děti, zná tuto mléčnou pochoutku. Jen doporučuji včas okřiknout děti, protože písničku “Mňam mňam Bobík” taky můžete poslouchat až do Litoměřic, které už jsou naštěstí za rohem :).
Bohušovice jsou za námi a my pokračujeme po cyklostezce přímo do pevnosti Terezín. Nejedeme v tuto chvíli po stezce pro cyklisty, ale po turistické, zelené barvy, která nás vede přímo mezi hradby pevnosti Terezín. Nikde nikdo, jen obrovské cihlové stěny mezi nimiž se táhne vodní kanál.
Ještě že tam byl :) Vím, že už to není moc vtipné, ale Davidovi to nedalo a nastavil svoji křehkou duši neoblomnému trnu. Tak tu máme další neplánovanou zastávku - defekt č. 2. Alespoň můžeme nasát tu zvláštní atmosféru v srdci této magické pevnosti. Vedro nás doprovází celou cestu a tak nebylo od věci zahodit boty i ponožky a osvěžit se ve vodě. Á, tak to bude asi na dlouho, protože stávkuje už i pumpička. Ženy, děti a starci vyráží napřed směr Litoměřice.
Vyjedeme z pevnosti, přejedeme hlavní silnici na Litoměřice, kdy už jedeme hezkou cyklostezkou podél golfového hřiště až do samotného centra královského města Litoměřice. Projedeme krásné náměstí (i když trošičku mimo cyklostezku, ale nutno vidět, když ten co to organizuje zapomene za mostem odbočit vlevo). Po projetí náměstí se vracíme k Labi, kde podél něj dále pokračujeme po cyklostezce směr Žalhostice a Píšťany. Cyklostezka nás pod úpatím kopce Radobýl dovede do obce Velké Žernoseky, kde na nás čeká přívoz, kterým přejedeme na druhou stranu Labe do Malých Žernosek.
Ludmila byla ready a tak se nemuselo dlouho čekat. Co nás pobavilo, že jsme dosedli, pán zakroutil kormidlem a šup jsme na druhé straně. Jedna dívka na palubě pronesla dost nahlas “a to je jako všechno?”. Asi jak si tak sednete a trochu se pohoupete na hladině, už se vám nechce ven a nejraději byste dojeli přívozem až domu :). My už máme za sebou 50km a čeká nás ještě malebné Opárenské údolí a samozřejmě Černodolský mlýn a úžasná černodolská jedenáctka. Tu bylo nutné doplnit ještě čočkovou polévkou.
Tak co děti? pojedeme na Velemín, Milešov a na Kocourov a pak sešupem do Penzionu Klášter? Ty hele, já bych to vzal nejkratší cestou. OK, tak to střihneme přes Košťálov. Ups, kopec no :).
Ale musím uznat, že to každej zmáknul na výbornou a ani nikdo netrucoval, nestávkoval, prostě se jelo na pohodu a dali jsme to všichni. Z Košťálova už to jede samo - Sutom, Vlastislav a konečně Teplá.
Děkuji moc všem za statečnost a musím říci, že tato cesta byla jedna z nejpestřejších, co jsem kdy zažil. A když se podíváte na fotky, které mi Martin Kovalik vložil na zeď, tak budete mít pocit, že koukáte na zážitky z celého víkendu.
Mějte se fajn a já abych pomalu začal plánovat další trasu.
Váš Bi Cyklián ;)
Napište komentář